Příloha petice ke stažení (pdf)

1. Ukončení nátlaku na plošné očkování
   Z mnoha důvodů – společenských, sociálních a morálních je zcela nepřijatelné pod pohrůžkou sankcí a diskriminace osob i jejich skupin vytvářet zastrašující veřejný tlak. Řada lidí podstoupila očkování nikoli z důvodu vnímaného zdravotního ohrožení, ale kvůli obavě z nemožnosti dál pracovat, kvůli vzdělávání a aktivitám svých dětí, společenskému životu či cestování. Naprosto amorální a daleko za hranicí přijatelnosti je nátlak a manipulace reklamou cílenou na děti a dospívající. Ti často podstupují očkování i bez vědomí rodičů, aby se vyhnuli šikaně ze strany institucí, anebo, co je ještě horší, ze strany vrstevníků.
2. Zrušení principu tzv. bezinfekčnosti očkovaných
   Prohlášení očkovaných za bezinfekční je ve světle všech vědeckých poznatků a především ve světle reality nejen nepravdivé, ale i manipulativní a nebezpečné. Kromě toho je tzv. „bezinfekčnost“ společně se zavedením covid-pasů zneužívaná k vydírání nerizikové populace vakcinaci podstoupit. Neexistující „bezinfekčnost“ společně s neexistující „Tečkou“ a zrušením hrazených testů bezpochyby vedla k nekontrolovanému šíření infekce. To prohloubilo stávající problém - skutečně rizikoví pacienti, kteří se proti vakcinaci vymezili, se utvrdili ve svém postoji, zatímco očkovaní se často chovali zcela nezodpovědně. Takto politicky zneužité termíny zcela a nade všechnu pochybnost stojí za zhoršením epidemiologické situace na podzim 2021.
3. Ukončení diskriminace lidí, kteří onemocnění SARS-CoV-2 prodělali
   Tito lidé neplní nemocnice v následných vlnách, ale naopak brání dalšímu šíření viru v populaci díky získané komplexní imunitní odpovědi. Tak obecně přispívají k celkovému zdraví populace. Z hlediska dlouhodobé perspektivy je jedině prodělané onemocnění (nezávisle na současné vakcinaci) zárukou odolnosti proti dalším případným vlnám mutace viru SARS-CoV-2. Uznávání a využívání prokázaných protilátek v praxi by mělo být prvním krokem na této cestě.
4. Zastavení nátlaku na povinnou vakcinaci profesních skupin
   Povinná vakcinace není odborně obhajitelná pro neexistenci kolektivní imunity, jak je uvedeno výše. V tomto případě se navíc jedná o zcela nerizikové skupiny populace, o lidi, kteří se o své zdraví starají - a to i v rámci svého pracovního zařazení (armáda, hasiči). V neposlední řadě i proto, že řada z nich onemocnění prodělala a má tedy robustní postexpoziční imunitu. Tito lidé tvoří klíčovou infrastrukturu státu, podílejí se na jeho chodu, svou práci mají rádi a často jí obětují svůj volný čas či nasazují životy. Nenuťme je do rozhodnutí, zda svou práci raději opustí, než aby se nechali vmanipulovat do vakcinace, která není medicínsky oprávněná.
5. Zastavení nátlaku a apelace na plošné očkování dětí
   U zdravých dětí probíhá infekce covid-19 v naprosté většině případů mírnou formou, mnohdy bezpříznakově. Takto vytvořená imunita je komplexní a dlouhodobá. Dlouhodobá bezpečnost vakcíny nemůže být zaručena. Vakcíny se vyvíjely několik měsíců a od prvního imunizovaného člověka v klinické studii uplynul jen rok a půl. Nejsou ještě dokončeny všechny fáze testování, předpokládaný konec bude v roce 2023. Existuje riziko závažných nežádoucích účinků, které byly již v literatuře u dětí popsány. Z minulosti známe selhání urychlené vakcinace s následkem ztrát na životech dětí (vakcína proti horečce Dengue) či trvalých následků (narkolepsie po vakcinaci proti H1N1 prasečí chřipce). Je morálně nepřijatelné vytvářet nátlak na očkování dětí nerizikových pro těžký průběh covidu-19.
6. Cílené očkování rizikových skupin
   Místo nátlaku na povinné očkování je třeba cílit na skutečně rizikové skupiny. Ty je třeba k očkování či včasnému přeočkování motivovat a vést srozumitelnou cílenou kampaň založenou na kvalitních vyvážených informacích. Vždy by ale mělo platit zvážení cost-benefit, tj. přihlédnutí k přidruženým onemocněním na straně jedné a prodělanému onemocnění na straně druhé. Bylo by nanejvýš vhodné zajistit alternativní možnosti vakcinace na bázi inaktivovaného viru – i vzhledem k předpokladu lepší ochrany rizikových pacientů před mutacemi viru SARS-COV-2.
7. Vytvoření funkčního systému pro posílení primární přednemocniční péče a jednoznačných doporučení pro praktické lékaře
   Skutečná medicína patří do rukou lékařů a je třeba vytvořit funkční primární síť pro situace, kdy se může kdykoli v budoucnu zhoršená epidemiologická situace opakovat. Tak se vyhneme zahlcení intenzivních lůžek a zbytečným ztrátám na životech. Právě přehlížený osobní vztah mezi pacientem a jeho praktickým lékařem/lékařkou, resp. včasné podání vhodných a dostupných léků by ve velké většině případů zabránily propuknutí rizikové fázi nemoci a situaci, kdy pacienti skončí v nemocnicích nebo dokonce na jednotkách intenzivní péče. Místo vytvoření prostoru pro léčbu byli ale praktičtí lékaři naopak zahlceni další zbytnou administrativou, stali se z nich telefonisté a vyplňovači žádanek na testy.
8. Intenzivní informační kampaň za zdravý životní styl a prevenci civilizačních onemocnění
   Je zcela nezpochybnitelné, že těžké průběhy SARS-CoV-2 mají především lidé se špatným metabolickým statutem, obezitou, cukrovkou a vysokým krevním tlakem. Česká republika drží smutný evropský primát v procentu obézních lidí a lidí s nadváhou. Za poslední rok a půl se tento stav vinou absurdních vládních opatření dále prohloubil. Po dlouhou dobu se uzavřela veřejná sportoviště, lidé zůstávali doma a často nechodili ani do přírody. Populace přibrala, řadě pacientů se zhoršily metabolické problémy včetně cukrovky, lidé přestali sportovat. Tento tristní stav obecného zdraví a kondice se výrazně projevil i mezi dětmi. Přibylo i depresí a dalších psychických onemocnění. Přesto jsme za celý rok a půl z oficiálních míst neslyšeli jediné slovo o skutečné prevenci onemocnění covid-19. Zdravý životní styl, přiměřená váha a pravidelný pohyb jsou základem dobré funkce imunitního systému. Pokud budeme dostatečně podporovat celkové zdraví populace, budeme mít zdravou a silnou společnost – a to by mělo být základním cílem těch, kdo dobře spravují tuto zemi. Měli by myslet na budoucí generace, nikoli na jedno volební období. Lékaři, státní úřady a veřejnoprávní média by měli tuto zásadní skutečnost intenzivně a široce veřejně komunikovat. Je pět minut po dvanácté.