Jsem 22 letá holka, která v roce 2021 ukončila Střední zdravotnickou školu, ale od roku 2019 do konce ledna 2022 jsem pracovala v Mateřské škole pro handicapované děti. Teď jsem už jen OSVČ.

Všechny mé dávky očkování proti Covid-19 jsou látkou Pfizer. První dávku už ani nevím, kdy jsem dostala, ale u mě probíhaly účinky popravdě divně, asi 15 minut po aplikaci mě začaly brnět prsty na ruce, do které jsem byla očkovaná a také na té straně jsem necítila pusu, nicméně jsem byla poslaná domů, že to je dobré. Večer mě začala příšerně bolet ruka a vylezla mi horečka přes 39 stupňů, druhý den ráno ruka nebrněla, pusu jsem cítila, ale bolest ruky a horečky přetrvávali ještě 3 dny.

Druhou dávku jsem dostala 28.05.2021 a reakce hrozná, nejdříve mi nebylo nic, ještě jsem si dělala legraci, že mi nedali očkování, ale v noci to začalo. Horečky mi tentokrát vylezly ke 40 stupňů, nebyla jsem schopná spát, brečela bolestí, jak strašně mě bolela ruka a hlava. Druhý den ráno jsem nebyla schopná vstát z postele, moc si z toho dne nepamatuji, jen partnera, který za mnou chodil z práce mě kontrolovat, protože jsem nebyla schopná ničeho, chodil mi dávat napít a nosil mě na záchod a sprchovat, aby mi srazil horečky. Druhý den už mi bylo lépe, sama jsem si došla pro pití, ale stále jsem spala a horečky klesly k 38 stupňům. Třetí den už jsem musela do práce, bylo to pondělí, zvládala jsem to těžko, ale musela jsem. Čtvrtý den mi už bylo dobře. Po 2 dávkách jsem neměla dále nic, vše vypadalo dobře až do aplikace třetí dávky, tu jsem dostala 30.11.2021.

Nejradši bych si nafackovala, že jsem tam šla. Abych vysvětlila můj problém: 28.11. jsem začala menstruovat a 30.11. jsem dostala třetí dávku očkování a přestala jsem menstruovat. Dostala horečky zase 40 stupňů a měla jsem příšerné bolesti ruky, bylo mi řečeno, že na zavedení nitroděložního tělíska můžu. Byla jsem tam již déle objednaná, 2.12.2021 mi bylo zavedeno nehormonální nitroděložní tělísko, po kterém je běžně špinění 2, max. 3 dny. A tam to začalo. Od 4.12. jsem začala silně krvácet, myslela jsem, že to je k tomu a neřešila to, až do té doby, kdy jsem od 8.12. začala tak moc krvácet, že mi tampón stačil na půl, max. hodinu a protekl. Byla jsem bezradná, začala jsem omdlévat a nevyšla ani schody do bytu (první patro).

Tak jsem se rozhodla navštívit gynekologa to bylo 13.12., ten nevěděl, co je špatně. Všechno bylo tak, jak mělo být: tělísko na místě, žádné cysty, nikde nic. Udělal mi stěr a dal hormony na zástavu krvácení a léky na doplnění krve, protože jsem už byla chudokrevná. Stále jsem měla horečky kolem 38 stupňů a velké bolesti břicha. Dne 15.12. mi volal gynekolog, že mám streptokoka v děloze a potřebuji antibiotika a okamžitě neschopenku, to už jsem měla horečky zase 40 stupňů, na neschopence jsem byla do 23.12. kvůli svátkům, ale skoro nic se u mě nezměnilo. Horečky klesly k 38 stupňům, krvácení se zmírnilo, ale nepřestalo, a bolesti břicha stále příšerné. Několikrát jsem volala gynekologovi a bylo mi řečeno ať vydržím. Dne 26.01.2022 jsem se s prominutím nasrala a volala na gynekologii, že toho mám plné zuby že stále krvácím. Tak mě objednali na 28.01.2022.

Ten den budu mít dlouho před očima. Přišla jsem tam a doktor mě vyšetřoval, nechápal, že stále krvácím, tělísko to nedělalo a pak řekl, že nejsem první s tímhle problémem po očkování. Poprvé jsem od lékaře slyšela to, co jsem si myslela - OČKOVÁNÍ je to, co to způsobilo, ale nikdo vám to nenapíše, protože se bojí! Ještě mi udělal ultrazvuk a tam se to ukázalo za měsíc se mi udělala cysta na vaječníku, která má přes 3 cm. Za 1 měsíc se tam udělalo něco tak velkého! Léčba žádná, budeme čekat - buď sama praskne nebo se zvětší, bude se operovat a nebo zmizí. A znova se ukázal streptokok a zase beru antibiotika. Od doktora jsem odcházela s brekem. Léčby jsem se nedočkala, krvácení musím vydržet…. Dne 01.02.2022 jsem šla k obvodnímu doktorovi po negativním PCR, protože 14 dní v kuse kašlu a nic nezabírá a diagnóza lékaře: POST COVIDOVÝ SYNDRO. A léčba? Musíte vydržet. Dnes je 07.02.2022 - já stále krvácím (65 dní v kuse), mám bolesti břicha, časté bolesti hlavy a stále trvající kašel (20 dní). Cítím se vyřízená a zoufalá. Na očkování jsem nešla úplně povinně, ale taky ne úplně dobrovolně. Byla jsem aktivní holka, denně běhala 5 km teď nevyjdu ani schody. Chodila jsem do společnosti, teď stále řeším, kam půjdeme, aby tam byl záchod a abych měla všechno sebou potřebné, prostě na nic.

A to je celý můj příběh, který ještě pokračuje a já se jen ptám, jestli to někdy skončí.