Ano, i ministerstvo může dostat pokutu za nezákonný postup. Tentokrát ji ve výši 975 tisíc Kč udělil Ministerstvu vnitra Úřad pro ochranu osobních údajů, a to za neoprávněné zpracovávání údajů o zdravotním stavu lidí, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa během infekce covidu. Tyto údaje sice zpracovávala Policie ČR, ale jelikož ta nemá právní subjektivitu, za její protiprávní jednání pokutu dostal nadřízený orgán, kterým je Ministerstvo vnitra.

Na první pohled by se mohlo zdát, že je v tom policie nevinně. V březnu 2020 uložila tehdejší hlavní hygienička Rážová krajským hygienickým stanicím předávat policejnímu prezidiu osobní údaje lidí, kteří se ocitli v izolaci nebo v karanténě. Policie je tedy sama nevyhledávala. V březnu 2021 ale pokyn hlavní hygieničky nahradila dohoda mezi policií a Ministerstvem zdravotnictví a poté, co v lednu 2022 dohodu zrušil tehdejší policejní prezident Švejdar, začala policie dostávat informace od Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zákon o Policii však ve svém ustanovení § 79 odst. 3 umožňuje Policii ČR shromažďovat citlivé údaje, jakými jsou i údaje o zdravotním stavu, pouze je-li to nezbytné kvůli šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku nebo při poskytování ochrany osob. Plošným zpracováním osobních údajů jednala Policie ČR v rozporu s výše uvedeným ustanovením - nezákonně.

Je tedy zřejmé, že bez ohledu na to, že by některý orgán veřejné správy mohl jednat protiprávně, zákonné pravomoci a povinnosti jiných orgánů veřejné moci tím nejsou dotčeny. Nic na tom nemění ani změna společenské situace, a to ani v oblasti veřejného zdraví.

A to se týká i jiných subjektů - všichni mají jednat v rámci svých zákonných zmocnění a oprávnění, bez ohledu na „pokyny“ někoho druhého. Výjimkou jsou pokyny dané formou veřejnoprávního aktu, kterým byla třeba mimořádná "opatření" Ministerstva zdravotnictví, protože u těch se předpokládá správnost.

Díky Úřadu pro ochranu osobních údajů, že se zastal našeho práva na ochranu soukromí. Otázka je, zda pokutu za nezákonné chování vlády zaplatíme z daní, nebo zda odpovědnost převezme tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček. Podělit by se o ni mohl se současným ministrem vnitra Vítem Rakušanem, protože aplikace Karanténa byla využívána i za vlády Petra Fialy, a to nejméně do února letošního roku, kdy byla zrušena povinnost nastupovat do karantény po kontaktu s nakaženým.

JUDr. Vladana Vališová, LL.M.