Omikron kosí národ chřipečkou a rýmou. Obětavé poslankyně a hrdinní poslanci přespávají ve Sněmovně, aby uchránili zdraví národa zcela zbytečným, vládou předloženým pandemickým zákonem. Davy před Sněmovnou demonstrují proti předpisu dávajícímu politikům a úřadům absolutní, nekontrolovatelnou moc. České JIPky jsou (co se týče těžkých průběhů covid-19)  téměř prázdné. Covidoví fanatici jako pan Flégr či ředitel Pfizeru avizují konec infekce a návrat "k normálu"...

Opona lží, manipulací a přetvářek kolem “pandemie” padá. Nejvyšší správní soud nám sděluje, že zase můžeme všichni do hospod.  Ministr Válek je zprávou zaskočen a shání náměstka, aby mu vysvětlil situaci. Jen situaci? Kdo mu vysvětlí, že sledujeme rozklad lžistátu v přímém přenosu? Nekvalifikovaný, bezduchý, kocourkovský  chaos jsme přisuzovali Babišově éře. Nyní pokračuje za vlády, od níž si většina českých demokratických voličů slibovala zlepšení situace. Není ovšem divu, když v přístupu a jednání  státu se téměř nic nezměnilo. Koho však budeme volit příště?     

„Je konec. Budeme zase moci všichni do hospod, dokonce i hotelů," hlásá Seznam.cz. Konec čeho? Konec covidismu, globálního lžidomečku z karet? Ovládání a zblbnutí lidstva médii a politiky, v jejichž hře po dva roky vystupují donedávna čestní občané jako oběti či statisté, jen výjimečně jako uvědomělí lidé? Konec předstírání, že císař není nahý? Nebo jen "konec" jedné smyčky lana, kterou systém právě povoluje, aby se lidé vděčně nadechli a byli o to důvěřivější a povolnější, až jim lano zase o to silněji utáhne kolem krků?     

Je konec. Máme na příkaz médií jásat nad otevřením hospod pro všechny? Radovat se z něčeho, co mělo být jasné jako facka od začátku a nikdy nezrušeno? Máme plesat nad tím, že projevy normality se staly výjimečnými příklady odvahy, zatímco lež, manipulace, přetvářka a přizpůsobení se staly "normálními?"      

Kéž je za dveřmi opravdový KONEC, ne tečka. Konec lží, ovládání a rozdělování lidí. Konec politické a mediální manipulace namísto  medicíny založené na faktech oddělených od politických a ekonomických zájmů. Konec Tečkám ve frontách na nádražích a v obchodních domech výměnou za telefon, fitko a lyžování. Konec výměny medicíny za byznys a ovládání. Konec očkování vyjma dobrovolného pro ty, kteří je skutečně potřebují. Konec nebytyčného selhání médií. Konec nactiutrhání skutečným odborníkům, kteří respektují své svědomí a vědu. Konec globálnímu absurdnímu divadlu se všemi jeho negativními i tragickými důsledky. 

Ale ještě není konec. 

Zatímco nad očkováním a technologiemi opět vítězí přírodní vývoj, zdravý rozum a zdravý život, mágové technologií a moci utahují dál svá pouta bez ohledu na to, že císař je už zjevně nahý.  Rozpor mezi lidmi, zdravím, přirozeným životem, svobodou a realitou na jedné straně a politikou, byznysem, médii, kontrolou a virtuální realitou na druhé narůstá do obřích rozměrů. Je zapsaný v příbězích velké většiny lidí kolem nás. Je zjevný ve většině tváří a osudů. Dere se z internetu a prosakuje dokonce už i z médií, která falešný příběh vytvářela. Bije to do očí, nelze jej přehlédnout. 

Buďme ve střehu, co přijde za další zatáčkou příběhu. Na cestě ke zdraví a svobodě nás ještě čeká „pot, dřina, krev a slzy“.   Nebojme se toho.  Odměny nepřicházejí bez námahy.  Zdraví, svoboda a demokracie nejsou zadarmo, musíme si je zasloužit a je třeba pro ně něco udělat. Každý krok se počítá. 

Proto poděkujme soudci nejvyššího správního soudu Petru Mikešovi, který řekl za nás všechny prostá slova: „Cílem opatření nemůže být nepřímo donutit občany k očkování. Tím by se totiž z dobrovolného očkování stalo prostřednictvím mimořádného opatření očkování povinné, neboť osobám neočkovaným by nezbývalo nic jiného, než se nechat naočkovat, pokud by chtěli běžně žít.“ Slova a činy zakotvené v přirozeném životě a v realitě jsou jediným kompasem, na nějž se lze v absurdním divadle světa spolehnout.  

RNDr. Jan Piňos