Celou svoji odbornou kariéru se zabývám očkováním, jeho klinickými a epidemickými aspekty a za desetiletí praxe jsem se k němu naučil přistupovat především s respektem, individuálně a zodpovědně. Není tedy možné mě hodit do koše s označením Antivax. To prostě nejsem. Stejně jako se vyrojili v mediích v loňském roce epidemiologové, tak se letos vyrojili vakcinologové, jimž media „rozumí“ a které zvou. Bohužel přibližně jen jeden z deseti zvaných vakcinačních expertů je lékař. Zbývajících 9 expertů jsou v lepším případě doktoři přírodních věd, v horším pak inženýři a matematici.
Obecně platí v každé epidemii smrtelného onemocnění, že je nutné specifikovat rizikovou skupinu, tedy osoby, jež by měly těžký průběh onemocnění, anebo by mohly na infekci zemřít. V průběhu epidemie, kde se mění virus, je třeba provádět kontinuální analýzy zemřelých a znovu potvrzovat nebo rozšiřovat rizikovou skupinu.
I mě mrzí, že některé nemocnice jsou přeplněny pacienty, jež tam nakonec umírají, ale řešení tohoto stavu vidím jen o stupeň dříve v tzv. přednemocniční péči, která je klíčem k řešení epidemie, a ne v povinném očkování.
V mediích se objevují články z JIP, kde leží jen mladí a neočkovaní a já se ptám, kde tedy leží těch 30 % očkovaných. Například dne 6. 12. 2021 bylo nově hospitalizováno 2 226 neočkovaných osob a 1 663 očkovaných. Na JIP pak 317 neočkovaných a 147 očkovaných.
Právě neočkovaní s těžším průběhem nemoci by měli být v centru pozornosti a hlavně analýz, aby se ukázalo, že i člověk mladší 60 let s nějakou další nemocí, léčbou či jiným znakem se objeví v nemocnici nebo na JIP. Takové analýzy se ale neprovádí, a tak nikdo neví, jak se rozšiřuje riziková skupina a koho dále vakcinovat, aby na JIP neskončil.
Myslím si, že vakcinace proti Covid-19 nemůže být povinná z několika důvodů.
Očkování proti Covid-19 nevytváří žádnou kolektivní imunitu. Tu může vytvořit jen taková vakcína, jež by zabránila šíření z osoby na osobu, a to vakcíny proti Covid-19 nejsou. Bez ohledu na to, zda je nebo není člověk očkován musí nakonec onemocnět, aby si vytvořili komplexní imunitu s ochranou na sliznicích. Obě skupiny mohou onemocnění šířit dál. Každý očkovaný člověk musí projít Covid-19 infekci a jde jen o to kdy. Aplikace dalších dávek vakcíny povede k odsouvání problému s proděláním onemocnění na pozdější dobu, a to může být jak výhodou, tak i nevýhodou. Z tohoto pohledu povinné očkování v sociálních službách nebo ve zdravotnictví nijak nezabrání přenosu viru od očkovaného a infikovaného zaměstnance k další osobě a třeba pacientovi.
Vakcína asi chrání relativně úzkou skupinu lidí individuálně vůči těžkému covid-19 a nevytváří ochranu vůči symptomatickému onemocnění. Použil jsem slůvka „asi“, protože to není jisté. Počty zemřelých z počtu infikovaných jsou bohužel vyšší u skupiny očkovaných seniorů (prosím neplést s počty zemřelých z počtu očkovaných). Navíc attack rate (kumulativní incidence v průběhu epidemie) roste v seniorní populaci u očkovaných dramaticky a má opticky větší gradient než u neočkovaných. Nejsou k dispozici analýzy, jež by pomohly osvětlit skutečný vliv vakcín na hospitalizace a úmrtí. Proto je zbytečné v tuto dobu uvažovat o povinném očkování vojáků, policistů a hasičů. Jsou to mladí a zdraví lidé, kteří by neměli prodělat těžkou formu onemocnění. Jejich odchod ze služby jen kvůli povinné vakcinaci by byl větší ztrátou pro nás občany než pro politiky. Naprosto zvrácené se jeví povinné očkování dobrovolných hasičů. Až bude jednou hořet, pak budou oni – jež práci mají jako koníček – chybět.
Vakcíny se vyvíjely několik měsíců a od prvního imunizovaného člověka v klinické studii uplynul jen rok a půl. Za tak krátkou dobu není možné zjistit všechny dlouhodobé nežádoucí účinky. Především vliv imunizace v jednotlivých věkových kohortách a následné infekce koronavirem. Nechtěl bych se dožít toho co se stalo u vakcíny proti horečce dengue, kde při povinnosti očkování očkovali přes 800 000 dětí a z nich na následnou infekci 130 zemřelo.
Prostě buďme opravdu obezřetní a napřed zkoumejme skutečný vliv vakcíny. Povinné očkování je možné uplatnit tam, kde uvidíme jasnou bezpečnou linku mezi očkováním a ojedinělou následnou infekcí, ale to není případ Covid-19 na který onemocněly již desetitisíce očkovaných osob.
Místo toho, aby se vyvrátily pochybnosti obyvatel ČR ohledně imunologického působení jednotlivých složek vakcíny, tj. lipidů, lipoproteinů a dalších, které by měly chránit nukleosid před jeho degradací dozvídáme se jen bagatelizační věty. To by měl být úkol pro politiky a jejich poradce, aby všechny obavy obyvatel vyvrátili jasnými fakty, grafikami a videi. Zastrašování ve formě promítání mrtvých těl určitě nic nevysvětlí, nepotvrdí ani nevyvrátí, zda skutečně je grafen ve vakcíně nebo ne a jaké je jeho úloha. Stejně je to tak i s ostatními složkami vakcíny. Pochybnosti vyvolává i skutečnost, že obalené nukleosidy mohou cirkulovat několik hodin v těle a kdo tvrdí opak, měl by vysvětlit obrnu lícního nervu.
Jsme rádi, že máme fungující zdravotnictví, policii, armádu i hasiče. Během epidemie Covid-19 jsme poznali, jak je potřebujeme a jak nám pomáhají zvládat všechny těžkosti. Oni svoji práci dělají rádi, často jí podřídili část svého života, studovali, vzdělávali se a třeba i za ní každý den cestovali. Najednou se dozvídají, že prodělané onemocnění se nebere v úvahu, a pokud se nenechají očkovat budou muset opustit svoji práci, které obětovali třeba i značnou část svého života. Pro ně to bude ztráta a pro stát ještě větší. Vytvoří se ve společnosti jizva, kterou nic nezahojí.
Prodělání onemocnění se u nás považuje jen za vstupenku k očkování i když s odkladem, ačkoliv ve většině případů je to zbytečné. Kolik osob, jež Covid-19 prodělaly leží a leželo na JIP a kolik jich zemřelo a třeba v porovnání s plně očkovanými osobami? Je nutné vzít jako fakt, že jsou u nás osoby, jež onemocnění prodělaly a nechtějí se očkovat. Jen pro příklad ve Švýcarsku po prodělání Covid-19 se uznává ochrana na jeden rok a případě pozitivity v protilátkovém testu pak tři měsíce.
Stát jsme si vytvořili proto, aby nám pomáhal ve složitých životních situacích a ne proto, aby lidé, jež mají pochyby o očkování proti Covid-19 byli osočováni, umlčováni nebo propouštěni z práce.
Přestaňme si hrát na to, že virus zastavíme uzavíráním hranic a že ho eliminujeme ze společnosti. Koronaviry tady byly, jsou a budou a nic s tím nezmůžeme. Jen se s nimi musíme naučit žít, a to i bez povinného očkování.
